Angkor – kambodžské must see

Zdola nahoru
0 komentář

Jedna z perel seznamu světového dědictví UNESCO je snad nejznámější kambodžskou památkou. Starobylé chrámové město Khmérské říše leží v provincii Siem Reap a skládá se z asi tisícovky různých památek, z nichž zřejmě nejpopulárnější je chrám Angkor Wat. Takovou krásu jsme si přece nemohli nechat ujít, takže naše cesta z Thajska se stočila právě sem.

Siem Reap

Základnou pro návštěvu komplexu je město Siem Reap, do kterého je možné dostat se nejen letecky, ale také například autobusem nebo minivanem. Centrum města je plné turistických vymožeností typu noční trhy, denní trhy, masáže, restaurace, stánky, pub street, spousta pouličních prodejců čehokoliv, a tuk tuky připravené odvést vás kamkoliv.

Stejně tak škála ubytování je neméně široká. Všichni ví, že důvodem zastávky v Siam Reap je návštěva Angkoru, takže o nabídky různých tours a celodenních výletů není nouze. Komplex se nachází asi 10 km za městem.

Vstupné

Ještě před tím, než vyrazíme obdivovat krásy chrámů, je potřeba zastavit se na pokladně v Angkor Park Pass Ticket Counters a učinit zásadní rozhodnutí. Jakou variantu vstupu zvolit? Jednodenní, třídenní nebo týdenní? Kambodžani se toho nebáli a vstupné je tučné jak zápasník sumo: jeden den 37 $, tři dny 62 $, týden 72 $. Určitě je možné z jednodenního vstupu vytěžit maximum, nechtěli jsme se ale příliš hnát, tak jsme zvolili variantu třídenní. Že mají místní vstup naprosto zdarma, snad ani není potřeba dodávat.

Angkor na vlastní pěst zadek

Další důležité rozhodnutí před návštěvou chrámů je to, jakým způsobem se budete v komplexu pohybovat, a zda to bude s průvodcem nebo bez.

Komplex lze objet po dvou okruzích – malý 30 km, nebo velký 40 km. Pěšky by to tedy bylo nadlouho. Z nám neznámého důvodu jsou údajně klasické skútry pro turisty v komplexu zakázané, přestože jsme jich mezi chrámy pár potkali. Legální jsou ale malé elektrické skútry, kola a populární variantou je tuk tuk.

My jsme chtěli nabrat trochu svalové hmoty na stehnech, takže volba padla na kola. Půjčovny kol jsou rozeseté po celém městě a hostely/hotely většinou půjčení kol nabízejí také. Pokud rozhodovacím faktorem není hipsterské foto na Instagram s rozvrzaným „retro“ kolem, vyplatí se půjčit si solidní horské kolo, protože vzdálenost mezi chrámy opravdu není malá.

Vstupné máme, dopravní prostředek taky, můžeme vyrazit. Snad jen nezapomenout na vhodné oblečení. Pro vstup do chrámů opět platí, nám už dobře známý, dress code v podobě zakrytých ramenou a kolen.



Den první

Pro první den v komplexu jsme měli v plánu projet trasu tzv. malého okruhu, který zahrnuje ty nejznámější chrámy: Angkor Wat, Bayon, Ta Prohm Temple a další.

Po rychlé analýze několika internetových zdrojů jsme usoudili, že šílenou tlačenici při východu slunce nad Angkor Watem nepotřebujeme absolvovat. Přece jen chceme ještě nějakou dobu cestovat a bez duševního zdraví nebo naopak s okem vypíchnutým selfie tyčí by to dost dobře nešlo.

Kolem osmé ráno jsme tedy koupili vstupné a vyrazili směr Angkor Wat. Před vjezdem do areálu hlídači parku každému platícímu návštěvníkovi procvakne lístek. Jejich kolegové u jednotlivých chrámů pak chtěli pokaždé takto označený lístek vidět. Vyplatí se tedy mít ho po ruce.

Co se týká množství lidí, v čase naší návštěvy (únor 2020) platil zákaz cestování pro čínské skupinové zájezdy, takže předpokládáme, že počet návštěvníků byl spíše nižší, oproti tomu, co je v tomto čase běžné. Dokonce i v Angkor Watu se dalo docela pohybovat. Chrámy byly krásné a obdivuhodné. Jediným mínusem snad bylo jen to, že kvůli rekonstrukcím a svátku byly vyšší části chrámů uzavřené. Škoda, mohl z nich být krásný výhled. Ochrana památky je ale samozřejmě důležitější.



Se všemi zastávkami v jednotlivých chrámech a občerstvovacími pauzami jsme malý okruh dokončili asi za 6 hodin. Na pozdní oběd jsme se vrátili do Siam Reap, což ale vůbec není potřeba, protože snad u každého většího chrámu bylo několik stánků s velmi motivovanými prodavačkami.

Jakmile se do jejich zorného pole dostal zpocený turista, začaly se překřikovat ve snaze upoutat jeho pozornost a otázka nebyla „you want cold drink?“ (chcete studený nápoj?) ale „what do you want?“ (co chcete?). Dámy jsou zřejmě schopny uspokojit každou obchodní potřebu. A v průběhu pití studeného a kupodivu ne až tak předraženého piva se u nás vystřídalo několik dětí prodávající magnetky/pohlednice/vějíře/knížky apod.



Den druhý

Ostré sluneční paprsky se začaly drát do skromného pokoje s dvanácti lůžky kolem sedmé hodiny ráno a probudily mě ze snu, ve kterém jsem na kole místo sedátka měla měkoučký polštář… Sny jsou bohužel jen sny.

I druhý den jsme vyrazili potrénovat na Tour de France. V plánu jsme měli tzv. velký okruh, cca 40 km. Šlapali jsme jako Sagani. Chrámy tohoto okruhu byly neméně krásné a jejich výhodou bylo to, že minimálně v dopoledních hodinách zde bylo méně lidí.



Den třetí

Třetí den jsme se rozhodli do komplexu už nejezdit. Co jsme chtěli vidět, to jsme zvládli za dva dny, a nechtěli jsme se do další návštěvy nutit jen proto, že je lístek třídenní. Horko, prach, dřevěné zadky a kamenné chrámy nám stačily po dva dny. Pokud bychom hodně chtěli, asi bychom poslední den vyrazili tuk tukem nebo na e-biku na některý ze vzdálených chrámů.

Také je dobré vědět, že třídenní (resp. týdenní) vstup není potřeba vyčerpat ve třech (resp. sedmi) po sobě následujících dnech. Takže kdybychom v Siam Reap zůstávali déle, mohli bychom si například dát jeden den oddych a až následující den využít poslední vstup. Nejsme ale až takoví blázni do chrámů, takže dva dny pro nás byly tak akorát.

Na závěr

Je jednoduché stěžovat si na bolavé pozadí, ale veškeré vtípky stranou – projet chrámové město Angkor na kole byla parádní volba. Cesty byly dobré, většinou po rovině, hustota dopravy snesitelná a teplota se stávala neúnosnou spíš až v odpoledních hodinách.

Jak jsme si to tak pomalu svištěli mezi chrámy, měli jsme dost času podívat se i kolem sebe: na poklidné krávy pasoucí se na polích, na šikovné malíře nabízející u cesty svá díla, na děti hrající si ve stínu, na jednoduché příbytky místních lidí, u kterých se všude motaly slepice.

Komplex jsme tak nevnímali jen jako jednotlivé chrámy, ale i to, co je mezi nimi – běžný život lidí. Plus ty stehna po dvou dnech, hmm 😉 Než popisovat každý jeden chrám, připojujeme radši víc fotek a taky video.



Přidat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

This website uses cookies to improve your experience. We'll assume you're ok with this, but you can opt-out if you wish. Accept Read More