Langkawi Grabtour – 2. část

Zdola nahoru
0 komentář

Na naši okružní cestu po Langkawi jsme vyrazili proti směru hodinových ručiček. Pro přesuny jsme zvolili místní obdobu Uberu, společnost Grab. Funguje v podstatě stejně, cenu znáte předem, a ještě můžete pokecat s milými řidiči, protože snad všichni uměli obstojně anglicky.

Z přístavního Kuahu jsme se vydali do Kilim Krarst Geoforest Parku, další zastávkou bylo městečko Ayer Hangat, u kterého jsme si chtěli zajít na některé z přilehlých pláží.

Mírné vzrušení nám připravil Booking. Ubytování, které jsme si přes něj zarezervovali, nebylo v Ayer Hangat, jak uváděla adresa a mapa, ale bylo o 20 km jinde, v Kuahu. Chvilku trvalo, než jsme si po telefonu s motelem tento „detail“ vysvětlili. Pláže musí počkat, jdeme nejprve hledat, kde dnes složíme hlavy. Vyrazili jsme s batohy na moc příjemnou cestu v ranním horku a prachu podél krajnice, protože jsme asi jediní, kdo na Langkawi chodí pěšky, chodníky tady neexistují.

Odměnou za ranní zmatky se nám stal pokoj, který měl jeden unikát: přestože měl koupelnu, neměl umyvadlo. Sprcha, jak bývá v Asii zvykem, není   v koupelně oddělena žádnou příčkou nebo závěsem, takže při sprchování celá místnost plave. Pohled na nás při večerním čištěním zubů pod sprchou musel být docela zajímavý. Ale co, buďme rádi, že tam vůbec nějaká koupelna byla.

Pláže severního pobřeží

Ayer Hangat je známý hlavně pro své přírodní termální koupaliště. V tropické teplotě 35 stupňů jsme po horké koupeli zrovna netoužili, takže jsme vyrazili na obhlídku pláží Pantai Rekreasi Kastam (Oceanman) Beach a Tanjung Rhu Beach.

Druhá jmenovaná je očividně populárnější a má i jisté zázemí v podobě stánků s občerstvením a několika obchůdky. Moře tady ale nebylo až tak hezké, na rozdíl od výhledu na okolní pidi ostrůvky, který tato pláž nabízí. Po měsíci na ostrovech nám jeden den jako taková ukázka stačil, a tak jsme se další ráno přesunuli zase o kousek dál.



Langkawi Cable Car

Zakotvili jsme v městečku Kuala Periang, v jehož blízkosti jsou dvě populární atrakce: vodopád Seven Wells a lanovka na druhou nejvyšší horu ostrova Mt. Machinchang. Tato lanovka je nejstrmější na světě a kromě výhledu z ní je lákadlem i unikátní most ve výšce 700 m.n.m.. Tento most je zavěšený pouze na jednom stožáru asi 100 metrů nad povrchem hory.

Původně jsme na lanovku chtěli zajít hlavně kvůli tomuto mostu, nakonec jsme si to ale celé rozmysleli. Z důvodu silného větru byl most zavřený a cena za lanovku se nám zdála trochu přehnaná. Pro zahraniční návštěvníky je to 85 RM, pro obyvatele Malajsie je cena poloviční, 43 RM. V ceně jízdenky je sice i vstup do dalších atrakcí jako SkyDome nebo SkyRex, ale o to jsme vůbec neměli zájem. Pod vlivem těchto skutečností jsme se rozhodli politiku dvojích cen nepodporovat a na lanovku jsme nešli. Měli jsme v plánu výšlap na nejvyšší horu Langkawi, takže výhled bude i bez lanovky.

Vodopád Sedm Studní

Zamířili jsme tedy k vodopádům Seven Wells, který je od umělé vesničky pod lanovkou vzdálený jenom kilometr. Od parkoviště pod vodopády vede strmý stoupák vzhůru, který se po pár minutách chůze rozděluje. Cesta vlevo vede ke spodní části vodopádu, schody vpravo pokračují k horní části, ke které je potřeba vystoupat celkem asi 370 schodů. V poledním vedru jsme byli vykoupaní dřív, než jsme čekali – ve vlastním potu. Trocha námahy ale stála za to. Voda ohladila kameny do hladkých přírodních skluzavek a vyhloubila bazénky, téměř dokonalé přírodní koupaliště s neskutečným výhledem na okolní kopce zarostlé džunglí, na lanovku i na moře. Není divu, že se takový krása těší zájmu turistů i místních. Nám se tady líbilo tak moc, že jsme se sem na druhý den ráno vydali znova.



Přírodní wellness

Nejprve jsme se vydali prozkoumat dolní část vodopádu, která má docela jinou atmosféru, než ta horní. Sevřenému údolí vévodí pohled na vodopád padající z výšky 91 metrů po hladké stěně. I tady voda vyhloubila různé tůňky a zaoblila velké kameny.

Doporučujeme po kamenech sejít ještě níž po proudu vody. Málo kdo tam zajde, přitom je tam nádherné jezírko a další skluzavka.

Společné pro obě části vodopádu je i to, že kameny ve vodě jsou ohromně kluzké, takže jsme si při našich neohrabaných pokusech dostat se z vody připadali jako lachtani.

Obě části vodopádu jsou krásné a skvělé na koupání. A pro obě platí, že kolem oběda je nejvíc narváno. I tak ale stojí za návštěvu. Přestože jsme tady byli na začátku suché sezóny, vody bylo dost. Je ale možné, že třeba v březnu už bude vodopád vypadat jinak.



Čas na trénink

Poslední týdny samé válení se u moře, pohodička, kafíčka, vyměkli jsme. A co nejlíp zformuje ochablá stehna a zadky? Schody! Hodně schodů. Konkrétně 4 287 schodů, které vedou na nejvyšší horu ostrova Gunung Raya.

Hora má pouhých 881 metrů, vtip je ale v tom, že výstup začíná v 50 m.n.m. Na zhruba 3 kilometrech vystoupáme o 730 metrů výš. Před osmou ráno už jsme stáli na startu, abychom nešlapali v tom největším horku. Pro výchozí bod je potřeba hledat tzv. Thousand Memories Eagle Stairs. Kolem potoka a zvědavých opic jsme se dostali k začátku schodiště. Jednoduché betonové schody vedou vzhůru hustou džunglí.

20, 50, 120, 170, krok za krokem, schod za schodem, stoupáme. Schodů snad neubývá, zato potu přibývá. Zastávky rozlišuji na dva druhy – kratší, kdy se jen snažím popadnout dech. Během delších přestávek se srdce stihne vrátit zpátky do hrudníku.

Před sluníčkem nás naštěstí chrání souvislá střecha z bujné zeleně. Naše funění bylo asi moc hlasité, protože jsme moc zvířat neviděli. Nejčastěji nám dělaly společnost husté zástupy mravenců a několik neuvěřitelných stonožek. I tak ale bylo stoupání exotickou džunglí moc hezké, tolik odlišné od českých a slovenských lesů a hor. Hezké bylo i to, že jsme celou dobu šlapali sami, až ve druhé polovině nás předběhl jeden podobný (akorát vysportovanější) blázen.



Po schodoch, po schodoch

Schody se zdají být nekonečné a když pak v jednom úseku vedlo pár schodů dolů, radost nám to zrovna neudělalo. Protože co sejdeme dolů, to budeme muset vyšlapat zase nahoru! Poslední úsek už se s námi nemazlil, schody vedou příkře vzhůru, odpočítáváme další stovky. Později se schody ještě zužují a jsou částečně zarostlé křovím, je potřeba se jím trochu prodrat. Snad tady nejsou pijavice. Tyto zarostlé schody ale byly poslední a máme to. Jsme na vrcholu.

Teda ne na úplném vrcholu, ale na vyhlídce na konci schodů. Pod námi je celá džungle, kterou jsme prošli, políčka, městečka, v dálce moře. Výhled je nádherný. Na samotný vrchol zbývá ještě asi 100 výškových metrů, ale ty je potřeba zdolat po silnici. Říkám po silnici? Ano, na vrchol vede normální asfaltka, můžete sem dojet autem nebo na motorce. Nebo si vyšlápnout čtyři tisíce schodů, kdo co preferuje.

Na vršku hory je opuštěný hotelový komplex a zavřená vyhlídková věž. Díky mrakům nebyl výhled až tak dobrý a hodně foukalo, takže jsme se nezdrželi dlouho. Kousek níž pod hotelem byla ještě jedna pěkná vyhlídka.

Musíme si pomáhat

Asi po 40 minutách jsme se vydali na cestu dolů. Nechtěli jsme si úplně odvařit kolena hopsáním po schodech, takže jsme zvolili cestu po silnici, která se pomalu s mnoha zatáčkami plazí dolů. Cesta po schodech byla sice strmější, ale podstatně kratší.

Cesta po silnici je dlouhá asi 13 kilometrů. Jde se nám sice lehčeji, ale kilometry se táhnou. Po cestě nás míjelo několik šťastlivců v autech a na motorkách. Byli jsme asi v polovině cesty, když nám dva postarší, větrem a sluncem ošlehaní pánové na skútrech zastavili s nabídkou svezení. Rovnice o jedné neznámé a proměnných v podobě horka a dlouhé cesty dolů byla vyřešená v našich hlavách dost rychle.

Za jízdy jsme si ještě vyměnili základní otázky v angličtině a světe div se, oni to byli taky Češi! Cestu dolů jsme tedy prokecali, pánové byli na své několikáté půlroční cestě po Asii. To je aspoň způsob, jak trávit důchod. Dostali jsme několik tipů na místa, která stojí za návštěvu, a s díky jsme se na úpatí hory rozloučili, sandálům zdar. Na zasloužený oběd a zmrzlinu jsme se tak dostali podstatně dřív, než jsme očekávali.

Pantai Cenang

Poslední úsek našeho pobytu na Langkawi jsme strávili v oblasti Cenang Beach. Tato oblast je určitě nejpopulárnější na celém ostrově. Okolí pláže je poseté hotely, restauracemi, duty free obchody, stánky, a taky lidmi.

Pláž má krásný bílý písek, ale moře tady až tak pohádkové není. Populárnější než koupání jsou nejrůznější druhy vodní zábavy (vodní skútry, kajaky, parasailing, výlety do blízkého mořského parku a podobně).

Měli jsme spoustu času a naše plány tady zahrnovaly hlavně pohodu a flákání se. Chtěli jsme toto centrum turismu omrknout na vlastní oči. A verdikt? Přestože je celá oblast vystavěna pro potřeby turistů, pořád nepřebíjí nepříjemnost Koh Lipe. Lze tady najít všechny známé turistické klasiky v podobě kýčovitých triček, masáží nebo předražených ovocných koktejlů. Nějakým způsobem je to ale ještě únosné.

Cenang Beach je ohromně populární i mezi místními a večer jsme byli na pláži jako zahraniční turisté v menšině. Mimochodem, přes den je pláž skoro prázdná, ale večer je tu hlava na hlavě. Západy slunce jsou tady skutečně nádherné.



Mr. Scuba Diver

Kromě zvědavosti nás k Cenang Beach dovedl ještě jeden speciální záměr. Kousek od pláže sídlila potápěčská škola, kde se Jožko úspěšně certifikoval na PADI Open Water potápěče! Mě pohyb pod vodou až tak za srdíčko nechytnul, takže mu při jeho ponorech budu dělat základnu někde na souši (ideálně se zmrzlinou v ruce).



Zatím ahoj

Náš čas na Langkawi se pomalu chýlí ke konci. Přestože se už po těch pěti týdnech, co jsme v podstatě pořád v horku a u moře, těšíme na změnu, tuto ochutnávku Malajsie jsme si užili. Jsme rádi, že jsme měli dost času a mohli jsme pobýt i v jiných oblastech, než jen u Cenang Beach. Zbytek ostrova si totiž taky zaslouží svou pozornost. Odvážíme si pěkné zážitky, jeden potápěčský certifikát, úspěch při zdolání nejvyšší hory ostrova i vzpomínky na dobré jídlo. Zároveň věříme, že se s Malajsií ještě shledáme a navštívíme i její pevninskou část.



Mohlo by se Vám líbit

Přidat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

This website uses cookies to improve your experience. We'll assume you're ok with this, but you can opt-out if you wish. Accept Read More