Maltský venkov – jedeme na ostrov Gozo

Zdola nahoru
0 komentář

Na druhý z maltských ostrovů- Gozo, jsme museli trajektem z města Cirkewwa. Zvláštností je, že za plavbu trajektem se platí, až když se vracíte z Goza (stojí něco kolem 10 euro). Pokud tedy máte dopravu zpátky na Maltu zabezpečenou samostatně, je celý přesun tam zdarma.

Gozo je o poznání méně obydlený než hlavní ostrov. Dá se říct, že oproti městské Maltě se přesouváme na venkov. Musíme ale říct, že pro nás je to tady o hodně příjemnější. Vesnický ráz je cítit na celém ostrovu.

Malé vesničky se tady střídají s políčky domácích, kteří si zde pěstují různé druhy ovoce a zeleniny.

Azúrové okno a Blue Hole

Po zakotvení v přístavu Mgarr se autobusem, na který pořád platí lítačka z Malty, přesouváme na západní konec ostrova. Vystupujeme s houfem lidí, kteří míří na místo, kde ještě před nedávnem stálo Azurové okno. To se před roky při silné bouři zhroutilo do moře a dnes už tady zůstal jenom holý útes. Podívaná se přesunula pod hladinu moře, kde zřícená masa skal vytvořila zcela nové prostředí, a prý je to úchvatná potápěčská podívaná. Takže pokud je potápění váš šálek čaje, šup šup na Gozo.

My ale zatím pro potápění nemáme potřebné licence a moc se nám ani nechce fotit spadlý kámen, který tam nakonec už není.

O poznání hezčí pohled je na zatopenou jeskyni Blue Hole, tedy modrá díra. Krásná scenérie mezi ostrými skálami. Jeskyně je zcela zatopená mořem, takže je možné ji prozkoumat zase jenom, pokud holdujete potápění.

Kde jinde ale můžete zažít to, že při plavání se vedle vás z ničeho nic vynoří chlapík z hlubin pod vámi.



Zátoka Dwejra

Naše další kroky ale vedly opačným směrem do zátoky Dwejra.

Cesta vede kolem stejnojmenné strážní věže. Po schodech dolů se dostáváme mezi obrovské kolmé útesy přímo do zátoky. Jsme tady jenom my a jeden mladý Gozan. Moře tady vypadá hrozivě- tmavá hluboká voda, ze všech stran vysoké útesy. Hned si představuji, jak na nás z hloubky útočí obrovský žralok (nebo něco horšího). Fakt jsme oba dostali, nejspíš zcela iracionální, strach, ale stačilo to k tomu, abychom ve vodě strávili jenom chvilku.

Mladý Gozan nám pak ještě mezi řečí přidal… že se prý kolem něj ve vodě mihla půlmetrová medúza a my už jsme do vody nevlezli dál, jak po kolena. Holt středoevropani…



Ramla bay a neolitické chrámy Ggantija (Gozo)

Ramla bay patří mezi jedno z nejoblíbenějších turistických míst na Gozu. Její dominantou je známá pláž s červeným pískem. Jediná písečná pláž, kterou na ostrovu Gozo najdete. Nedaleko zátoky leží jeskyně Calypso s krásným výhledem na tuto zátoku. Jeskyně je pojmenovaná po nymfě Calypso, která tady, dle Homérovho eposu, věznila po 7 let Odyssea na jeho cestě domů.

Abychom se vyhnuli návalům turistů, rozhodli jsme se pláž prozkoumat brzo ráno. S čím jsme ale nepočítali, byl silný, ranní vítr, který tady hodně foukal. Do vody se nám v té zimě moc nechtělo, tak jsme na pláži jenom posnídali a vyrazili dál k neolitickým ruinám Ggantija ve městě Xhagra.



Neolitické ruiny Ggantija

Pokud jste fandové historie, toto místo určitě nevynechejte. Prehistorický chrám zapsaný na seznamu UNESCO, jehož počátky se datují do období před více než 5000 lety. Nejstarší z chrámů megalitické kultury Malty a jeden z nejstarších dochovaných chrámů z tohoto období na světě. Dodnes se přesně neví, jak, proč a kdo ho tady vlastně postavil. Neví se ani to, co se s obyvateli tohoto místa stalo a kdy odtud odešli.

Chrám se nachází ve městě Xaghra, jižně od Ramla bay na ostrově Gozo. Vstupné je 9 euro a moc lidí tady nebylo. Otevřeno mají celoročně, kromě Vánoc, Nového roku a Velkého pátku.

Více informací o tomto místě, ale i jiných historických památkách Malty a Goza najedete na stránkách http://heritagemalta.org.



Solné bazénky a severní pobřeží Goza

Ze zastávky autobusu Mhelhel prudce sestupujeme silnicí k pobřeží. Jsme na úplném severu ostrova a naším cílem jsou solné pláně, neboli malé bazénky, kde se tradičním způsobem odpařováním vody získává sůl přímo z moře. Tento způsob je starý mnoho let, ale dodnes je možné ho právě tady vidět.

V malých, člověkem vybudovaných bazéncích, se postupně odpařuje mořská voda, až z ní zbyde jenom sůl. Místní ji sesbírají a využívají pro svou potřebu nebo prodávají na trzích různě po ostrovech.



Od solních plání se po pobřeží přesouváme dál na západ ostrova. Větrem ošlehané písečné pláně tady vytvářejí tvrdé rovné podloží. V útesech jsou tady ručně vytesané malé pokoje, které slouží místním těžařům soli pro skladování nářadí.

Při procházce obdivujeme Středozemní moře, které tady v celé své síle naráží na ostrov. Pohledy na žebříky a schůdky vedoucí přímo do rozbouřeného otevřeného moře v nás vyvolávaly otázky, jací blázni jsou schopni tudy lézt.



Konec našeho putování severním pobřežím je u úžiny Wied il-Għasri, kam sestupujeme po ve stráni vytesaných schodech. Na dně úžiny je příjemný chládek, protože slunce sem už v odpoledních hodinách moc nepronikne. Úzká pláž s drobnými kamínky prudce klesá a už po pár metrech není možné dosáhnout na dno.

Voda tady do skály vymyla zajímavé útvary. I tady si ale dávejte pozor na medúzy, které se tady rády vyskytují.

Victoria

Hlavní město ostrova Gozo, které téměř do konce 19. století známe jako Rabat. Toto jméno je dodnes o poznání víc oblíbené u místních Gozanů. Po nástupu královny Viktorie na trůn bylo na její počest změněno na dnešní podobu.

I tady najdete atmosférou dávno minulých časů. Krásný je hlavně výhled z Citadely, která se rozprostírá na vrcholu kopce nad městem. Z hradeb je možné podívat se téměř na celý ostrov. Hrad v minulosti sloužil na ochranu místních obyvatel.

Součástí Citadely jsou historické budovy jako vězení, muzea a kostely. Nejvýznamnější je Katedrála Nanebevzetí Panny Marie s náměstím, na kterém jsou umístněné sochy 2 papežů.

Celý areál je od roku 1998 součásti dědictví UNESCO.



Last but not least

Gozo na nás udělalo silný dojem. Pokud bych měl doporučit jenom jeden z maltských ostrovů, jednoznačně by to byl tento. Krásná příroda, úchvatné moře, hrozně milí lidé. Historie tady dýchá na každém rohu. I přesto, že ostrov každý rokem navštíví obrovské množství turistů, si toto místo dodnes zachovává svou původní atmosféru.  

Jediným negativem ostrova je nechuť nabrat stopaře, ale možná jsme jenom vypadali jako 2 vrazi a příště se tedy budeme smát u silnice o trochu více.



Mohlo by se Vám líbit

Přidat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

This website uses cookies to improve your experience. We'll assume you're ok with this, but you can opt-out if you wish. Accept Read More