Mr. Scuba Diver

Zdola nahoru
1 komentář

Big Brother Diving Centre

To byl název školy, kde jsem celou tu srandu absolvoval. Školu jednoznačně mohu doporučit a pokud by se sem někdo kvůli potápění chtěl podívat, určitě mohu taky doporučit místního instruktora a divemastra Bena Zemreeho. Týpek, který se věnuje potápění už 20 let a je ním zcela pohlcen. Doslova.

Celý kurz trval 3 dny a zahrnoval trénink v bazénu, 4 ponory do maximální hloubky 18 metrů a teoretickou část, kterou jsem ale absolvoval více méně sám, čtením učebnice pro začínající potápěče po večerech na hostelu. Kurz stál 1 450 RM (cca 8 000 CZK) a v porovnaní s okolními ostrovy se cena pohybuje někde ve středu.

Kvalita kurzu je ale na vysoké úrovni, což je hlavně zásluha Bena. I mně pomohl překonat obavy z neznámého a ukázal mi zcela nový a krásný svět pod hladinou.

Ponory se odehrávají na asi hodinu vzdálením ostrově Palau Payar, který je součástí mořského a korálového parku. Na ostrov jsme se dostali trajektem, a i tady se ukázala výhoda Bena. Jako bývalý námořník, právě na této lodi, Vás vezme do kajut určených pro posádku. Tímto způsobem mi tak ukázal život místních z pohledu, který se nenaskytne všem.

Palau Payar Marine Park

Po příchodu na ostrov přesedáme na malou loď, bereme si vše potřebné a hopsajíc po moři se vydáváme k našemu prvnímu místu ponoru v moři. První kroky bývají vždycky nejhorší a ani tady tomu nebylo jinak. Udělat krok z lodi do moře, v plné výzbroji, s kyslíkovou bombou na zádech a s tím, že nevíte, co čekat, je strašidelné. Následují první nádechy pod vodou, klesáte pořád níž, cítíte vzrůstající tlak vody nad vámi a víte, že cokoliv se od teď stane, musíte vyřešit a zvládnout.

Není divu, že můj první ponor byl jednoznačně nejkratší. Zrychlený dech, způsobený strachem a vzrušením, se podepsal na výdrži kyslíku a za 31 minut bylo po všem. I tak jsem ale dostal pochvalu, že jsem všechny v bazénu nacvičené dovednosti zvládnul i v těchto podmínkách.

Po prvním ponoru následoval oběd a odpočinek na ostrovu a pak zase do moře.

Druhý ponor byl již o poznání delší. 46 minut pod hladinou vody, v krásném tichém prostředí. Obklopený hromadou ryb, útesů, korálů, zatopených vraků. Moje pocity byly o poznání klidnější a každý další ponor byl lepší a lepší.

V průběhu následujícího dne jsme společně s Benem absolvovali další 2 ponory. Dokončili jsme první místo z předchozího dne (to, kde jsme napoprvé strávili jenom půl hodinku) a druhý ponor druhého dne trval už dlouhých 51 minut. A že to stálo zato, se můžete podívat na videu dole (kvalita nestojí za moc, ale uznejte, že na 3. a 4. ponor v životě to ujde. A taky slibuji, že se zlepším, protože tohle určitě nebylo naposled, co jsem se podíval pod hladinu moře).


Mohlo by se Vám líbit

Přidat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 komentář

DonLabuznik 29. 5. 2020 - 19:41

super článek

Odpovědět

This website uses cookies to improve your experience. We'll assume you're ok with this, but you can opt-out if you wish. Accept Read More